|
|
Faktory ovlivňující kvalitu červeného vína
Zechmeisterová, Lucie ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly monitorovány přítomné mikroorganismy ve vzorku hroznové šťávy červeného vína a vzájemné vztahy mezi kvasinkami, bakteriemi a plísněmi. Na kultivaci mikroorganismů byly použity tři různé média, speciálně pro sledování celkového počtu mikroorganismů, pro kvasinky a pro mléčné bakterie. Na stanovení počtu životaschopných buněk byla použita nepřímá metoda. Jedná se o počítání viditelných makroskopických kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Po nárůstu buněk byly vizuálně hodnoceny tvary kolonií a mikroskopicky byla zjištěna morfologie buněk mikroorganismů. Po aplikaci komerčního enzymatického preparátu byla monitorována doba jeho působení v hroznové šťávě při výrobě červeného vína. Aktivita komerčního preparátu enzymu v hroznové šťávě byla sledována na základě průběhu degradace vysokomolekulového substrátu enzymy pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. Získané výsledky poskytly řadu poznatků ohledně výskytu mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Významnou úlohu hrály komerční preparáty přidané do hroznové šťávy.
|
|
|
Vliv pesticidů na mikroflóru vinné révy
Damborský, Pavel ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce teoretického charakteru shrnuje informace o vlivu pesticidů na mikroflóru vinné révy. V úvodu je popsána obecná charakteristika pesticidů, jejich klasifikace, toxicita a stručný přehled. Dále popisuje choroby a škůdce, kteří nejčastěji ohrožují vinnou révu. Následující kapitola se zabývá mikroflórou vinné révy. Definuje morfologii, taxonomii a rozmnožování mikroorganismů, kteří se nejčastěji vyskytují na vinné révě a při technologickém zpracování vína. Poslední kapitola se zaměřuje na působení pesticidů na mikroorganismy během alkoholového i jablečno-mléčného kvašení.
|
|
| |
|
|
Hodnocení jakostních parametrů kozích jogurtů v závislosti na vstupní surovině
Němcová, Vendula
Cílem práce bylo hodnocení fyzikálně-chemických a mikrobiologických parametrů bio kozích jogurtů a mléka, které bylo použito k jejich výrobě. Výsledky byly vyhodnoceny v závislosti na ročním období a době skladování jogurtů. Odběry probíhaly v období jaro, léto, podzim a zima. Časový plán odběru vzorků v průběhu skladování byl volen dle doby použitelnosti dané výrobcem s možností prodloužení doby použitelnosti výrobku. Hodnocenými parametry byly obsah sušiny, tuku, bílkovin a laktózy, titrační a aktivní kyselost a mikrobiologická analýza (celkový počet mikroorganismů, bakterie mléčného kvašení, psychrotrofní mikroorganismy, koliformní bakterie, enterokoky a mikromycety). Kozí mléko a v závislosti na něm i jogurty podléhaly sezónním změnám složení s vyšším obsahem sušiny v zimním období a nižším v létě. Tyto rozdíly se projevily také v rozdílné titrační kyselosti a celkovém počtu mikroorganismů. V jogurtech nebyly přítomny koliformní bakterie. Byl zjištěn výskyt enterokoků, psychrotrofů a mikromycet (převážně kvasinek). V průběhu skladování jogurtů byly pozorovány stabilní hodnoty celkového počtu mikroorganismů a enterokoků, v počtech laktobacilů docházelo k občasným výkyvům bez zjevného trendu poklesu či nárůstu. K výraznému nárůstu došlo mezi 3. a 13. dnem skladování u psychrotrofních mikroorganismů a mikromycet. U kvasinek a plísní pak následoval další výrazný nárůst mezi 18. a 24. dnem skladování. Během skladování jogurtů byla pozorována jen mírná post-acidifikace.
|
|
|
Mikrobiální kontaminace při výrobě a prodeji lahůdkářských výrobků
Stojanová, Kateřina
Diplomová práce se zabývá z mikrobiologického hlediska lahůdkářskými výrobky. Je zaměřena především na mikrobiologii jednotlivých komponent, ze kterých se skládají lahůdky. Zabývá se popisem bakterií, které zapříčiňují alimentární infekce a intoxikace, poukazuje také na možný výskyt plísní a kvasinek. Popisuje prevenci a způsoby boje proti těmto mikroorganismům. Poukazuje i na některá základní opatření ukotvená v legislativě. Závěrem práce jsou u vzorků obložených chlebíčků a stěrů z ploch ve výrobě stanoveny počty vybraných skupin mikroorganismů, a to celkový počet mikroorganismů, koliformní bakterie, plísně a kvasinky, sporulující aerobní mikroogranismy, Clostridium perfringens, Salmonella spp.
|
|
|
Faktory ovplyvňujúce mikroflóru mäsa
Schlosserová, Nikola
Bakalářská práce je složená z teoretických častí zaobírajících se problematikou změn mikroflóry masa. Abychom mohli zabránit těmto změnám, je potřeba vědět, jak jim můžeme předchádzet a tedy musíme znát faktory, které mikroflóru ovlivňují. Tyto faktory jsou současně prevencí pro zabezpečení zdravotně bezpečných potravin. Maso jako živočíšný produkt, který obsahuje velké množství vody může velmi snadno podlehnout mikrobiálnímu kažení. Kontaminace může být způsobena primárně nebo sekundárně a může to mít za následek i změny chemické struktury a tím pádem zhoršení kvality suroviny a finálního výrobku. Pro dosažení bezpečnosti a požadované kvality potraviny, je potřeba znát a dbát na kvalitativní ukazatele jakosti.
|
|
|
Konzervační postupy v nápojovém průmyslu
Trněná, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje především na téma konzervační postupy v nápojovém průmyslu. V první části je vypracováno obecné základní látkové složení alkoholických i nealkoholických nápojů a jejich rozdělení, dále velmi důležitá mikroflóra nápojů, jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu, která způsobuje zde probíhající procesy. Ve druhé části jsou zpracovány jednotlivé konzervační zákroky, s cílem prodloužení jejich skladovatelnosti a dále přírodní a chemické látky, používající se při výrobě nápojů.
|
|
|
Mikrobiologické aspekty výroby farmářských fermentovaných mléčných výrobků
Náplavová, Aneta
Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na mikrobiologické aspekty při výrobě farmářských fermentovaných mléčných výrobků. V práci jsou charakterizovány fermentované mléčné výrobky, jejich rozdělení, technologické procesy a s nimi související mikroorganismy, které se uplatňují při jejich výrobě. V následující kapitole je definována problematika čistých mlékařských kultur. Dále jsou popsány patogenní mikroorganismy a mikroorganismy způsobující kažení fermentovaných mléčných výrobků. Následuje shrnutí opatření v boji proti nežádoucím mikroorganismům. Poslední úsek teoretické části je věnován požadavkům na syrové mléko a současnou legislativu vztahující se na farmářské fermentované mléčné výrobky. Praktická část byla zaměřena na stanovení významných skupin mikroorganismů ve farmářských jogurtech.
|
|
|
Microbiota and inflammatory bowel diseases
Gajdárová, Zuzana ; Kostovčíková, Klára (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Idiopatické črevné zápaly (IBD) sú autoimunitné ochorenie postihujúce gastrointestinálny trakt. Medzi hlavné typy patria ulcerózna kolitída (UC) a Crohnova choroba (CD). V poslednom období sa s IBD spája aj primárna sklerotizujúca cholangitída (PSC), čo je chronické ochorenie pečene spojené so stenózou žlčovodov. Presná patogenéza a etiológia týchto ochorení nie je jasná, aj napriek veľkej snahe vedeckej spoločnosti. Jedná sa o multifaktoriálne ochorenia, ktoré sú spájané s dysbiózou črevnej mikrobioty. Diagnostika ochorení je založená na pre pacientov nepríjemných endoskopických vyšetreniach, a preto snaha hľadať nové sérové biomarkery je dobrý cieľ do budúcna. V diplomovej práci bola sledovaná reaktivita buniek periférnej krvi pacientov s IBD na 10 vybraných zástupcov typickej mikroflóry a to: Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium adolescentis, Blautia coccoides, Roseburia intestinalis, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzii, Ruminococcus flavefaciens, Bacteroides thetaiotaomicron, Prevotella ruminicola a Escherichia coli. Reaktivita pacientov s CD, UC a PSC-IBD bola zvýšena po stimulácii Faecalibacterium, Lactobacillus a Prevotella. Išlo však o nízke percentá buniek produkujúcich cytokíny, preto nie je možné povedať, či by mohli byť zapojené do patogenézy. Ďalšou časťou práce bolo...
|
|
|
Mechanizmy vzniku tělesného pachu u člověka
Hrubová, Noemi ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Kožní žlázy produkují sekret, který bezprostředně po vzniku nenese pach. Produkované látky jsou metabolizovány kožními bakteriemi vyskytujícími se na těle a teprve poté se uvolní charakteristická tělesná vůně. Cílem práce je objasnit mechanizmy, které provázejí sekret kožních žláz až k těkavým složkám charakteristické tělesné vůně u člověka. Tu tvoří volné mastné kyseliny, které se hydrolyzovaly z glutaminových prekurzorů, strukturně neobvyklých mastných kyselin s dlouhým řetězcem či lipidů. Další složkou jsou sirné sloučeniny, při sekreci navázány hlavně na Cys-Gly-(S) konjugáty, a látky steroidní, na jejichž přeměnách se podílí nejvíce druhy korynebakterií, které jsou asociovány s výrazným tělesným pachem. Složení rezidentní mikroflóry se liší v souvislosti s věkem či pohlavím. Z hlediska chemické komunikace se považuje za nejdůležitější oblast axily s velkým zastoupením apokrinních žláz oproti zbytku těla, apokrinní sekrece se spouští v průběhu puberty a u žen po menopauze klesá. Pohlavní rozdíly sekretu jsou dány spíše kvantitativními vlastnostmi. Intenzitu vůně snižuje recesivní homozygotnost v genu ABCC11, která je častá u asijské populace. Vliv na pach mají MHC proteiny, které zřejmě hrají roli při partnerském výběru. Do jisté míry ovlivňují tělesný pach také environmentální faktory, např....
|
host ::
RSS.